Menu:
Upínání obrobků
Obráběné součásti se musí při vrtání upínat takovými pomůckami, které zachycují síly přenášené vrtákem a zajišťují součásti v takové poloze, aby střed díry ležel přesně pod středem špičky vrtáku.
obr. Vrtání s ruční svěrkou
Malé obrobky a plechy je nutno upínat vždy, a to buď v ruční svěrce, kterou ve vhodné poloze přidržujeme a podepíráme na podložce, umístěné na stole vrtačky, nebo použijeme jednoho z typů strojních svěráků, který nejlépe vyhovuje tvaru obrobku a možnostem jeho dokonalého ustavení. Např. svěrák přímý pro upnutí obrobků s rovnoběžnými stěnami, prizmatický svěrák pro upnutí válcových výrobků, sklopný svěrák pro vrtání šikmých děr pod určitým úhlem, nebo otočný svěrák s možností natočení podél svislé osy. Čelisti svěráků jsou pro běžnou práci utahovány ručně, mohou však být ovládány také pneumaticky nebo hydraulicky.
 |
 |
 |
|
|
obr. Strojní svěráky
|
|
Jestliže hmotnost svěráku nestačí k zachycení točivého momentu, který přenáší vrták na obrobek, je nutné svěrák upnout na stůl vrtačky pomocí upínacích šroubů prostřednictvím T – drážek, které jsou k tomuto účelu na stolech vrtaček vyrobeny.
Při umístění obrobku do čelistí svěráku je nutno dbát na to, aby vrták při výběhu z průchozí díry nepoškodil svěrák. Z toho důvodu obrobek na vhodném místě podkládáme přesnými podložkami, nebo alespoň rovným špalíčkem z tvrdého dřeva.
Velké obrobky upínáme přímo na stůl vrtačky pomocí upínek a vhodných podložek tak, aby byly stabilní a nehrozilo sesmeknutí se stolu v průběhu práce.
Složitější obrobky netypického tvaru, nebo obrobky s nezvykle umístěnými dírami je možno upnout specializovanými upínacími prostředky a přípravky, které jsou většinou jednoúčelově vyráběny pro daný konkrétní výrobek.
Bez upnutí obrobku pokud možno nevrtáme, zkušený pracovník však může výjimečně vrtat bez upnutí výrobek dostatečně těžký, do kterého vrtá díry malých průměrů, nebo výrobek dostatečně dlouhý a lehký, který je na stole vrtačky opřen pomocí šroubů a narážek.