Výzkumné záměry

Vedoucí výzkumného záměru: Mgr. Miroslav Kubát, Ph.D.

Výzkumný záměr 1 se zaměřuje na lingvistickou analýzu textů v rámci internetových médií. Plánuje analýzu a interpretaci mechanismů vytvářejících dezinformace v rovině lingvistické, emoční a sociálně sémantické jak u českých fake news (VZ1.1), tak ve vybraných cizích jazycích (VZ1.2). V návaznosti na současný stav výzkumu lingvistiky využije indikátory z různých oblastí stylometrického vědeckého kontinua a kvalitativní analýzy diskurzu.

Výzkumné cíle:

• Porozumění lingvistické rovině tvorby dezinformací v českém a interlingválním kontextu.
• Sestavení korpusů informačních a dezinformačních textů.
• Analýza sestavených korpusů pomocí kvantitativní lingvistiky jako metodologického nástroje a prostřednictvím kvalitativní analýzy diskurzu.
• Identifikace kvantitativních indexů odlišujících české informační a dezinformační texty.
• Identifikace charakteristických verbálních a nonverbálních prostředků dezinformačních textů v interlingválním kontextu.
  
  

Miroslav Kubát
je odborným asistentem na Katedře českého jazyka FF OU. Zaměřuje se  na kvantitativní lingvistiku, zejména stylometrii. Je řešitelem několika grantových projektů a spoluautorem softwaru QUITA. Výsledky své práce publikoval v řadě prestižních zahraničních časopisů (např. DSH, JQL, CLLT). Absolvoval stáže na univerzitách v Aténách, Trevíru a Padově. Je členem mezinárodních vědeckých asociací IQLA a AELINCO a působí v redakční radě časopisu Glottometrics.

Vedoucí výzkumného záměru: Mgr. Josef Kundrát, Ph.D.

Výzkumný záměr 2 se zabývá důvěrou v multimediální obsahy generované velkými jazykovými modely (LLM) z perspektivy psychologie, sociologie a mediálních studií. Prostřednictvím experimentálního výzkumu budeme sledovat, jak respondenti reagují na materiály generované umělou inteligencí (AI) a jakou míru důvěryhodnosti jim připisují. Současně budeme zkoumat strategie tvůrců multimediálního obsahu při práci s obsahy vytvářenými AI ve vztahu k jejich důvěryhodnosti. Výzkum kombinuje dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku populace, tematickou analýzu faktických obsahů v českém a slovenském online prostředí a hloubkové rozhovory s tvůrci. Inovativnost výzkumu spočívá v propojení obsahu generovaného AI s významem jejich tvůrce.

Josef Kundrát
je pedagogický psycholog působící na Katedře psychologie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Profesně se zabývá tématy důvěry v algoritmy a umělou inteligenci, využití fyziologických signálů při měření důvěry, oblasti metaforického mapování a vtělené kognice. V rámci projektu je vedoucí týmu výzkumného záměru č. 2. zaměřeného na důvěru v obsahy generované AI z multioborové perspektivy.

Vedoucí výzkumného záměru: Ing. Mgr. Jaroslav Hlinka, Ph.D.

V rámci tohoto výzkumného záměru budeme studovat moderní přístupy k identifikaci dezinformací zejména na sociálních sítích, jejich začlenění do širšího kontextu probíhajících dezinformačních kampaní, vzorce jejich šíření a možnosti profylaxe i včasného zásahu omezujícího jejich efekt. Vedle tradičních přístupů, jako je ověřování obsahu a lingvistická analýza, se v této oblasti stále více prosazují metody informatiky a umělé inteligence, v posledních letech pak velké jazykové modely (LLM), které prokázaly mimořádnou schopnost sémantické analýzy textu.

VZ3 je rozdělen do tří vzájemně propojených segmentů odpovídajících jednotlivým aktivitám. Jeho cílem je

1. vývoj efektivních LLM technik jako je kvantizace parametrů, destilace znalostí nebo faktorizace velkých modelů do nezávisle využitelných dílčích částí tak, aby vznikla sada nástrojů umožňujících analýzu velkých textových korpusů s několikanásobně nižšími náklady než u modelů jako je ChatGPT (VZ3.1);
2. porozumění procesu šíření dezinformací výzkumem struktury jejich sítí a hypersítí, zkoumáním jejich dynamiky a rozvojem metod kauzální analýzy (VZ3.2);
3. vývoj metod analýzy obsahu na sociálních sítích pomocí LLM se zaměřením na region střední Evropy a jejich integrace s metodami založenými na šíření zpráv a detekci zdrojů do uceleného systému identifikace a detekce dezinformací včetně vývoje veřejně přístupné webové aplikace (VZ3.3).
   
   

Jaroslav Hlinka
působí v současnosti jako zástupce ředitele a předseda Rady Ústavu informatiky AV ČR. Je zakladatelem a vedoucím Oddělení složitých systémů. Mezi jeho výzkumné zájmy patří vývoj a aplikace metod pro datově řízené analýzy reálných komplexních systémů s hlavním zaměřením na lidský mozek, obecné mechanismy vědomého chování a etické a filozofické otázky uplatňování metod strojového učení a umělé inteligence pro modelování a předpovídání chování komplexních systémů v reálném světě. Je řešitelem několika interdisciplinárních výzkumných projektů a autorem více než 150 vědeckých publikací.

Vedoucí výzkumného záměru: doc. RNDr. Michal Holčapek, Ph.D.

Tento výzkumný záměr se zaměřuje na analýzu dezinformací z perspektivy logiky, teorie argumentace a epistemologie. Jeho cílem je vyvinout nové přístupy a metodologie v rámci těchto disciplín a aplikovat je do strategií boje proti dezinformacím. Výzkum se soustředí na tvorbu inovativních logických systémů a metod, které umožní popsat a reprezentovat vlastnosti (dez)informací vykazujících různé typy nedokonalostí – například nekonzistenci, neurčitost či neúplnost – a propojit je v jednotném formálním rámci. Dále se studie zaměřuje na analýzu pravdivostních hodnot problematických tvrzení obsahujících kvantitativní determinátory přirozeného jazyka s využitím fuzzy kvantifikátorů a souvisejících metod logického usuzování. Významnou součástí výzkumu je také zkoumání mechanismů a argumentačních strategií využívaných dezinformátory při šíření manipulativních sdělení a hledání možností jejich omezení pomocí umělé inteligence a strojového učení (AI). Výzkum logických systémů a modelování jazykových determinátorů bude čerpat z analýzy lingvistických rysů dezinformačních textů. Současně budou do studia mechanismů dezinformací zapracovány poznatky o důvěře v technologie a umělou inteligenci, stejně jako výzkum informačního chování lidí žijících v segregovaných komunitách. Vyvinuté metody poskytnou nástroje pro práci s jazykovými modely a umožní detailní studium šíření dezinformací v mediálním prostoru.

Michal Holčapek
je docentem na Ostravské univerzitě a ředitelem Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování. Specializuje se na oblast fuzzy (intermediálních) kvantifikátorů, agregačních operátorů, matematického modelování a zobecněných měr. Podílel se na řešení celé řady grantů včetně projektů GAČR zaměřených na analýzu a modelování časových řad, nebo aplikaci agregačních operátorů v analýze dat. Je editorem časopisu Fuzzy sets and systems. Je autorem více než 80 publikací ve WoS.

Vedoucí výzkumného záměru: doc. Mgr. et Mgr. Kateřina Mikulcová, Ph.D.

Segregovaná sousedství jsou velmi specifickým kontextem šíření (dez)informací, protože se zde velmi silně projevují fenomény informační marginalizace a informační chudoby plynoucí ze strukturálních nerovností soudobé společnosti. Výzkum se zaměřuje na rozvoj intervencí sociální práce prostřednictvím porozumění a popisu strategií informačního chování osob žijících v segregovaných sousedstvích v České republice. Výzkum vychází z hypotézy, že sociální prostředí v podobě kontextů sousedství má vliv na životní šance a strategie jednotlivců a je teoreticky ukotven v sociálně-prostorové dialektice. K úplnému odstranění nebo aspoň zmírnění mechanismů informační chudoby v segregovaných sousedstvích je nezbytné působit na dynamický komplex faktorů na různých úrovních. Synergickou sekvenční kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumu založeného zejména na koprodukci vědění se proto výzkum zaměří na dva specifické poznávací subcíle: 1) odhalit dynamiky mechanismů informačního chování v segregovaných sousedstvích; 2) zjistit, jakou roli hraje sociální práce v kulturní politice neoliberálního státu ve vztahu k osobám žijícím v segregovaných sousedstvích; a jaké má tato politika dopady na jejich informační chování. Aplikačním výsledkem výzkumného záměru budou výstupy založené na přístupech evidenced-based a koprodukci poznání, včetně metodického materiálu a odborných textů, dostupné v režimu open access a diseminované pomocí přímé interakce jeho budoucími uživateli.

Kateřina Mikulcová
působí na Katedře sociálních studií OU, je ředitelkou Evropského výzkumného institutu sociální práce (ERIS). Dlouhodobě se věnuje tématu životní situace osob žijících v sociálním vyloučení a v segregovaných sousedstvích. Ve svém výzkumu spolupracuje s řadou zahraničních odborníků, zejména z Finska, Velké Británie a Polska. Byla a je hlavní řešitelkou a spoluřešitelkou řady projektů TAČR a GAČR. Pravidelně publikuje v prestižních zahraničních periodicích.