Experiment ostravských biologů ukázal, že brouci dokáží třídit mechy lépe než odborníci

Ostrava / 12. 05. 2021

Biologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) dokázali, že mechožraví brouci dokáží rozlišit vybrané mechy. S výsledky výzkumu, do kterého zapojili i dvojici středoškoláků z Ostravy, se teď pochlubili světu.

Mladí biologové PřF OU, kteří fungují pod hlavičkou studentské organizace SOVA, se pustili do experimentu s jedním z nejrozšířenějších a nejmnohotvárnějších meců v našich lesích. Rokyt cypřišovitý se díky čtvrtohornímu zalednění rozštěpil na velké množství poddruhl a variant, což odborníkům dodnes komplikuje přesnou identifikaci. Mladí ostravští vědci si na pomoc vzali mechožravé (bryofágní) brouky. „Již dříve jsme zjistili, že různé druhy mechů chutnají těmto broukům více a jiné méně. V rámci experimentu nás zajímalo, jestli dokážou rozlišit různé typy jednoho druhu mechu – rokytu cypřišovitého – a to u celých rostlin i u nasekaných kousků,“ vysvětluje za výzkumný tým doktor Petr Pyszko z katedry biologie a ekologie PřF OU.

Ostravští vědci dávali broukům vybrat z pěti typů mechu jednoho druhu, mezi kterými si mohli libovolně vybrat. Zároveň zjistili, že pokud brouci dostanou mechy nasekané (čímž se ztratí i zbytek informace o jejich původní podobě), rozlišují mezi nimi paradoxně mnohem lépe. Tento výsledek ukazuje, že si vybírají nejspíš čichem na základě chemických signálů, které se prokazatelně liší i mezi velmi podobně vyhlížejícími typy mechů.

Díky úzké spolupráci fakulty se středními školami se do výzkumu zapojili také nadaní studenti ostravské Střední průmyslové školy chemické akademika Heyrovského. Daniel Lee Číp a David Rožek tak udělali své první větší vědecké krůčky. „Byla to určitě dobrá prvotní zkušenost. Oceňuji i celý projekt, který tomu předcházel kde jsem si mohl vyzkoušet entomologickou praxi v terénu kde mě hodně bavilo chystat pasti na odchyt různého hmyzu. Největší zábavou byla smýkání, protože jsme hned viděli výsledek našeho snažení. Myslím, že mi to dalo hodně a dovednosti, v budoucnu určitě využiju,“ dodává David aktuálně již vysokoškolský student.

Přínos středoškoláků oceňují i zkušenější studenti ostravské katedry biologie a ekologie. „Myslím, že ze spolupráce těží obě strany. Jak studenti středních škol, tak univerzita. Pohled mladší generace může být inspirativní, protože mají jistý nadhled. My jim zase na oplátku přiblížíme fungování ve výzkumném týmu a naučíme je, jak správně navrhnout design experimentu. Je skvělé vidět, že i na střední škole jsou zdatní studenti, kteří se přinejmenším vyrovnají těm vysokoškolským,“ říká doktorandka katedry biologie a ekologie Michaela Drgová

Celý tým se tak může pochlubit publikací v mezinárodním časopise Plants. Dalším cílem vědeckého týmu PřF, ve kterém se nadále mohou středoškoláci angažovat, bude výzkum chemického složení látek obsažených v mechu a jejich atraktivity pro hmyz.

Právě individuální přístup k talentovaným studentům ale i středoškolákům a školákům je dnes na PřF OU samozřejmostí. Využít mohou jednak služeb specializovaného Centra pro výzkum vzdělávání v přírodovědných oborech a talentmanagement, a zároveň jim pomoc s rozvojem i s jejich projekty nabízejí také katedry a studentské spolky. Pozornost mezi středními školami v regionu si získal například projekt Vysokoškolákem na zkoušku, který nastupující generaci seznámil s akademickým prostředí i výzkumem. Zmiňovaný projekt odstartoval i další spolupráci s nadanými a úspěšnými středoškoláky v rámci individuálních vědeckých aktivit. Právě tuto práci se středoškoláky oceňuje i Moravskoslezský kraj, který aktivity finančně podpořil a hodlá v tom nadále pokračovat.

„Moravskoslezský kraj dlouhodobě spolupracuje s vysokými školami v regionu a podporuje rozvoj vědy a výzkumu. Hlavním cílem této podpory je zvyšování vzdělanosti obyvatel kraje a tím také jejich konkurenceschopnosti na trhu práce. Zapojení středoškoláků do vědecké práce na Ostravské univerzitě umožnil projekt Podpora nadaných žáků středních škol v Moravskoslezském kraji,“ přibližuje Mgr. Stanislav Folwarczny, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro oblast školství a sportu.

Podobných mezinárodních úspěchů nadaných středoškoláků, pod kterými je podepsána PřF OU, v poslední době přibývá. Vloni například zabodovala Nikola Macháčová, která se stala součástí vědecké skupiny fyziky nanostruktur, a její jméno figuruje pod článkem v prestižním americkém časopisu. Právě její přístup i první vědecké kroky navíc ocenili porotci tradiční soutěže České hlavičky, kde získala druhé místo v kategorii Universum „Člověk a exaktní vědy“.

Zdroj fotografie: Pixabay