Vědec Ostravské univerzity míří na Harvard: Zazářil průlomovým výzkumem prehistorického osídlení Severní Ameriky

Ostrava / 05. 06. 2019

Mladý vědec Ostravské univerzity zaujal svým výzkumem kapacity z Harvardu. Se svým týmem odkrývá nevyjasněnou kapitolu z prehistorie Severní Ameriky. Nově tak bude ve své práci pokračovat přímo po boku světově uznávaného genetika Davida Reicha.

Pětatřicetiletý Dr. Pavel Flegontov, který zároveň působí v Biologickém centrum Akademie věd ČR, se svým týmem před nedávnem publikoval v časopisu Nature článek, který kombinací znalostí z paleogenetiky a lingvistiky může ukončit dlouholetý spor o prehistorii Severní Ameriky.

Genetici, antropologové a lingvisté dlouho předpokládali, že mluvčí rodiny jazyků na-dené v Severní Americe (k nimž se řadí i Čipevajané a Navahové) se během posledních několika tisíc let mísili s příslušníky původních obyvatel, kteří na kontinent přišli ze Sibiře. Podle této teorie se tak mělo dít dlouho po prvním osidlování, které před patnácti tisíci lety přivedlo na americký kontinent první z jeho původních obyvatel. V roce 2012 přišla výzkumná skupina Davida Reicha na to, že příbuznými mluvčích jazyka na-dené byli takzvaní Paleo-Eskymáci – tedy první obyvatelé arktické tundry a pobřeží, kteří na kontinent přišli před zhruba pěti tisíci lety z Čukotky. V roce 2014 pak přední tým archeogenetiků vedený Eske Willerslevem rozpoutal debatu publikací tří článků v Science a Nature (2014-2018). Závěrem článků Willerslevova týmu bylo, že příslušníci Paleo-Eskymáků a Athabasků (kmen z rodiny jazyků na-dené) nejsou geneticky příbuzní. Willerslev a jeho spolupracovníci namísto toho tvrdili, že se předci mluvčích jazyků na-dené mísili s příbuznými Korjaků a Čukčů, původními obyvateli Kamčatky a Čukotky. Uvedená hypotéza by však musela znamenat další migraci přes Beringovu úžinu, která však doposud nebyla archeologicky doložena.

„Abychom tuto debatu rozřešili, použili jsme širokou škálu metod analýzy dat, od standardních po ty nejnovější. Využitím dvou nezávislých grafových metod jsme pak získali průlomové výsledky,“ říká Pavel Flegontov, pětatřicetiletý genetik ruského původu, který dovedl svůj mezinárodní tým vědců na stránky předního světového vědeckého časopisu.

Vědci tak mají poprvé k dispozici genomové údaje významných prastarých populací. Získaný genomový arsenál zahrnuje Aleuty, Athabasky a Eskymáky. V první fázi testovali všechny možné topologie genealogického stromu daných populací, Čukotko-Kamčatských, Paleo-Eskymáků, starověkých Athabasků, Aleutů a také topologie dnešních i starověkých Eskymáků a Inuitů.

Následně na sadě 133 tisíců populačních kombinací otestovali dvě nejpravděpodobnější pořadí větvení – Willerslevovu topologii a topologii, kterou při svém výzkumu získal Flegontov. V poslední fázi pak nezávislou metodou založenou na vzácných genetických variantách zvanou rarecoal otestovali některé z nejpravděpodobnějších topologií. Na rozdíl od metody admixture graph, která spočívá v křížení nebo mísení genů mezi populacemi či druhy, umožňuje Rarecoal zaznamenat stáří událostí v grafu. Dvě nezávislé grafové metody ani další použité metody tak Willerslevovu topologii nepotvrdily.

Tento zcela nový model genetické historie navíc naznačuje, že hypotéza opomíjená většinou lingvistů může být ve skutečnosti pravdivá – tedy že téměř zaniklá rodina jenisejských jazyků ze západní Sibiře a jazyky na-dené, kterými hovoří některé původní obyvatelé Severní Ameriky, mohou mít společného jazykového předka. Přestože genetika nemůže potvrzovat nebo vyvracet lingvistické teorie, informace o přesunech národů mohou posloužit jako důkaz o jisté míře pravděpodobnosti různých lingvistických teorií.

"Připravili jsme široké spektrum metod, jak standardních, tak zcela nových. Všimli jsme si migračních proudů, které mohly rozšíření dené-jenisejské rodiny jazyků způsobit. Tento fakt ale samozřejmě úplně nepotvrzuje existenci dené-jenisejského prajazyka, na něčem takovém se musí shodnout lingvisté. Každopádně se teď existence takové jazykové rodiny zdá o něco pravděpodobnější,“ komentuje závěry výzkumu dr. Flegontov

Flegontovův vědecký úspěch jej vymrštil mezi špičky v oboru. „Dostal jsem nabídku pokračovat v tomto a v podobných projektech s týmem Davida Reicha na Harvardu. V září bych se tam měl přesunout a asi pět let působit jako vědecký pracovník. Svou výzkumnou skupinu ale plánuji ponechat tady v Ostravě a doufám, že se k ní za těch pět let vrátím,“ uvedl talentovaný vědec.

Kromě výzkumu prehistorie Severní Ameriky pracuje Flegontov a jeho tým na rozsáhlém projektu o historii Asie, který se soustředí na posledních zhruba deset tisíc let tohoto světadílu. Doposud totiž nebyl publikován detailní graf popisující historii asijské populace.

„Jako první jsme vypracovali graf hlavních asijských rodových linií a použili jsme jej k odhalení genetických spojení stovek jednotlivců z pradávné historie s dnešní populací. Chceme tak zjistit genetickou skladbu Wusunů, Kangjů, Siungnuů a desítek dalších mystických národů, o kterých se dočítáme v čínských kronikách.“

Více informací o historickém modelu předloženém autory výzkumu i o tom, jak jde tento model dohromady s lingvistikou a archeologií, najdete v rozhovoru na portálu Universitas.cz.

Kontakt pro média:

Mgr. Adam Soustružník
tiskový mluvčí Ostravské univerzity

+420 724 919 614