Týden humanitních věd 2024 na FF OU

Známe to asi všichni. Chtěli jsme něco změnit v našem životě a dříve či později jsme se vrátili k původnímu ne moc dobrému či zdravému životu. Změnit se je někdy opravdu velmi náročné a síla vůle na to často nestačí. Co můžeme udělat proto, abychom zvýšili pravděpodobnost, že se změna podaří? Jak můžeme jít na změnu o něco „osvíceněji“?

Aleš Neusar je psycholog a terapeut. Zabývá se mimo jiné změnou k lepšímu – zejména u lidí, kde se to dlouhodobě nedaří, a kde ne-změna decimuje život daného člověka či lidí. Aleš má soukromou psychologickou praxi a v současnosti působí také jako odborný asistent na Katedře psychologie Filozofické fakulty v Ostravské univerzity.
Více informací

Výstavou Od koně k vykřičníku / Od znaku k logu, připravenou u příležitosti 100 let vzniku Velké Ostravy, vás provedou její autoři Jiří Brňovják a Vítězslav Vilímek z Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Výstava nabízí jedinečný pohled na minulost a vývoj ostravské heraldiky a symboliky, od tradičních znaků města a jednotlivých obvodů, až po současné logo města se třemi vykřičníky.

Vstupné na komentovanou prohlídku: v ceně vstupenky do muzea (70 Kč – plné / 50 Kč – snížené)
Více o výstavě

Doc. Mgr. Jiří Brňovják, Ph.D.
Působí na katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity, je rovněž členem Centra pro hospodářské a sociální dějiny. Dlouhodobě se zabývá šlechtou v raném novověku i moderních dějinách, dějinami habsburské monarchie i regionu. Mezi jeho zájmy patří také vybrané pomocné vědy historické (heraldika, sfragistika a diplomatika), dějiny správy a archivnictví. Svou odbornou pozornost se snaží orientovat rovněž na popularizaci prostřednictvím výstav a přednášek a kurzů pro širokou veřejnost.

Mgr. Vítězslav Vilímek, DiS., PhD.
Vyučující Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Ve volném čase se věnuje pomocným vybraným vědám historickým: numismatice, notafilii, heraldice. Je autorem libreta patriotického cyklu medailí Dějiny Ostravy – Osm staletí města.

V roce 1975 vydal francouzský filozof Michel Foucault knihu Dohlížet a trestat, v níž se věnoval otázkám prosazování a vykonávání spravedlnosti v minulosti a současnosti. Vystihl v ní významný osvícenský obrat v myšlení, který způsobil přechod ke zcela odlišnému systému spravedlnosti, jenž Foucault charakterizoval jako odložení starého inkvizičního modelu a přechod k modelu empirického zkoumání. Vznikl tak složitý propletenec vědeckého dokazování, smyslového vnímání a zdravého rozumu. Kantem kritizovaná nesvéprávnost člověka měla být vymýcena vzdělaným soudcem, který se opře při stanovování pravdy (spravedlnosti) o poznatky vědy a svůj rozum. Spousta dosavadních přečinů byla posuzována jinak a také jinak trestána. Cílem nebylo zločince odstranit, ale napravit, aby byl pro společnost užitečný a prospěšný. Soud tedy začal zjišťovat „polehčující okolnosti“, např. původ pachatele, prostředí, ve kterém žil, možnost nápravy, kauzální proces apod.

Za zločince byli původně považováni také sebevrazi, jejichž tělo bylo trestáno posmrtně. Zhruba od 17. století se však postupně od trestů upouštělo a stále více se prosazovala snaha sebevraždu „omluvit“. V tomto procesu dekriminalizace se rovněž prosazovala věda, jelikož při vysvětlení sebevraždy hráli stále větší roli lékaři a moderní medicína. Na příkladu vyšetřování sebevražd Roziny Krkoškové a Jakuba Bartlíka z roku 1828 bude vysvětlen nový způsob chápání a vlastně tolerance sebevrahů.

PhDr. Radek Lipovski, Ph.D.
katedra historie FF OU
Pochází z Jablunkova, vystudoval Gymnázium v Českém Těšíně a historii na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Krátce pracoval v Archivu města Ostravy, od roku 2008 působil jako tajemník Centra pro hospodářské a sociální dějiny FF OU, jehož členem je dosud, a od roku 2013 jako tajemník katedry historie FF OU. V současnosti je v pozici zástupce vedoucího KHI FF OU. Ve výzkumu se  zaměřuje na historickou demografii a kulturní dějiny 18. a 19. století. Za Filozofickou fakultu byl hlavním řešitelem projektu Velký historický atlas českého Slezska.

Graphs are a critical means of communication. However, graph makers often receive very little training on how to use graphs to communicate effectively. In this lecture, we will discuss the importance of graphing, some fundamental principles of good graphs, and share some examples and explanations of good and not-so-good graphs.

Department of Psychology, FA UO. His main area of psychology is cognition and perception. His research focus mainly on visual perception, including visual illusions, biological motion, depth perception, and visual scene analysis. He received his education at Oakland University and Vanderbilt University (USA), and worked at several US universities, focusing on cognitive psychology, statistics and experimental psychology.

Workshop přináší současný pohled na trauma a jeho dopad na lidské osudy. Mapuje vznik a možné trajektorie vývoje komplexního i jednorázového traumatu, jeho aktuální dopad na tělesné i psychické procesy člověka a jeho vztahové pole. Vlivem komplexního traumatu vzniká až 30% duševních poruch v dospělém věku, může být jedním ze zdrojů emocionálních problémů, narušení pozornosti, stojí u vzniku řady závislostí. K následkům traumatu patří i zvýšení rizika onemocnění onkologickým onemocněním, diabetem, hypertenzí a dalšími somatickými onemocněními. Workshop je doplněn kazuistikami z psychologické praxe.

Mgr. et Mgr. Martina Friedlová, Ph.D.
Působí jako odborná asistentka Katedry psychologie Filozofické fakulty Ostravské univerzity, psycholožka ve zdravotnictví a supervizorka. K jejímu profesnímu zaměření patří psychologie rodiny, problematika traumatu, téma zvídavosti a zvídavosti vůči sobě a téma celostního modelu v duševní hygieně a v podpoře duševního zdraví. V terapeutické praxi vychází z transformační systemické terapie podle Virginie Satirové, sandplaya práce se symboly dle Wilsonové a Pearsona, využívá postupů muzikoterapie a tanečně pohybové terapie. V kontextu psychotraumatologie pracuje metodou EMDR. Je autorkou a editorkou řady publikací a metodik, řešitelkou projektů v oblasti uměleckých kreativních terapií, lektorkou akreditovaných kurzů MPSV.

Prakticky zaměřený workshop se zaměří na jazyk Immanuela Kanta v morální filozofii. Ta je často obtížně pochopitelná kvůli specifickému jazyku, a proto si účastníci vyzkouší analýzu vybraných úryvků z Kantovy filozofie, překlad z německého originálu a budou diskutovat o pojmech „povinnost“, „kategorický imperativ“ nebo „maxima“. Účastníci si za pomoci digitálních nástrojů otestují možnosti překladu Kantových myšlenek do současného jazyka a budou diskutovat o možnostech a chápání jeho morálních dilemat ve 21 století. K dispozici bude elektronický handout, který si účastníci dotvoří na základě své práce na workshopu.

Mgr. Milan Pišl, Ph.D. (*1982), vystudoval germanistiku na Filozofické fakultě Ostravské univerzity a věnuje se nejen jazykovědným, ale zejména aplikovaným disciplínám – hospodářské němčině, překladu a tlumočení. Zajímá se o kulturu a historii německy mluvících zemí a osobností, věnuje se dlouhodobě systémům strojového překladu a organizuje Česko-německé kulturní dny v Ostravě. Pravidelně publikuje doma i v zahraničí a spolupracuje s Vídeňskou univerzitou na projektové řadě transkunst.

Již třetí kniha vzešlá ze spolupráce Filozofické fakulty Ostravské univerzity a Národního muzea v přírodě bude představena veřejnosti ve čtvrtek 21. listopadu 2024 v 17:30 hodin v prostorách OUshopu na ul. Mlýnské. Reprezentativní kniha sleduje kulturu a historii regionu Valašska tentokrát perspektivou duchovního života. Své místo v ní mají příspěvky věnované náboženství, církvím, církevním stavbám a umění, ale též proměnám života valašského člověka vlivem rozvoje školství a občanské společnosti. Za editory kolektivní monografie budou přítomni dr. Jakub Ivánek, prof. Svatava Urbanová a prof. Lumír Dokoupil.

Přednáška seznamuje s aktuálně probíhajícím multidisciplinárním výzkumem zaměřeným na zjištění standardů gestikulace v současné české společnosti. Pochopitelným způsobem vysvětluje účel, cíle a metody provádění základního výzkumu v oblasti gest a mimiky a zdůvodňuje, proč je nezbytné provádět jej na vzorku populace. Upozorňuje na úskalí, se kterými se výzkumníci setkávají při provádění šetření v rozsahu, který dosud nemá ve světovém měřítku obdoby. Zájemci z řad veřejnosti mají možnost vyzkoušet si, jak se takové šetření pomocí online prostředků provádí. Seznamují se i s možnostmi budoucího využití získaných dat v lingvistice, pedagogice, medicíně a dalších oborech.

Mgr. Vítězslav Vilímek, DiS., PhD.
Filolog, vyučující Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Vědecky a pedagogicky se specializuje se na mezikulturní komunikaci, neverbální komunikační prostředky a rozvíjení kognitivních schopností studentů specifických oborů. V současné době vede tým zaměřený na stanovení normy české gestikulace a její diagnostické využití v rámci projektu Technologické agentury ČR.