Trend dlouhodobého podfinancování veřejného vysokého školství je naprosto neudržitelný, říká rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký

• Veřejné vysoké školství je výrazně podfinancované, mzdy jsou kriticky nízké, finanční ohodnocení se mezi jednotlivými obory navíc výrazně liší.
• Výdaje České republiky na vzdělávání jsou pod průměrem zemí OECD, v posledních letech navíc poměrově postupně klesají.
• Rektor OU Petr Kopecký si uvědomuje závažnost situace, problematikou se již aktivně zabývá a apeluje na Vládu ČR, aby vysoké školství podpořila.
• Odborová organizace Ostravské univerzity podporuje vyhlášení stávkové pohotovosti.
• Filozofická fakulta OU vyjadřuje svou podporu protestní akci Hodina pravdy.
  
  

České veřejné vysoké školství je výrazně podfinancované, shoduje se vedení i zástupci jednotlivých fakult Ostravské univerzity. „Je důležité upozornit, že výdaje České republiky na vzdělávání jsou pod průměrem zemí OECD. Navíc podíl rozpočtu určený na veřejné vysoké školy na celkovém rozpočtu MŠMT klesl jen za posledních 10 let z přibližně 18 procent na 12 procent a za stejné období klesl podíl rozpočtu veřejných vysokých škol na HDP z 0,55 procent na 0,45 procent,“ vyjmenovává rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký. Připomíná, že dlouhodobé zvyšování platů učitelů v regionálním školství a jejich zvažovaná fixace na 130 procent průměrné mzdy se bohužel netýká vyučujících na veřejných vysokých školách.

Trend dlouhodobého podfinancování veřejného vysokého školství považuje rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký za neudržitelný. „Ačkoliv mají vysoké školy ze zákona plnit klíčovou úlohu ve vzdělávacím systému a ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji země, ve skutečnosti se dnes řada veřejných univerzit kvůli neutěšené finanční situaci potýká s odlivem vysoce kvalifikovaných zaměstnanců,“ uvádí rektor OU Petr Kopecký.

Moravskoslezský kraj, byť populačně jeden z největších, má stále velké problémy spojené s odlivem obyvatel, nízkým socioekonomickým statusem a kratší nadějí věku dožití obyvatel ve srovnání s průměrem České republiky. „Podfinancování vysokých škol může výrazně ovlivňovat všechny zmíněné problémy zcela zásadním způsobem, neboť pro udržení mladých lidí v regionu je potřeba kvalitní vysoké školství rozvinuté ideálně napříč všemi vědními oblastmi. Socioekonomický status obyvatel, který úzce souvisí s věkem dožití je také možné ovlivňovat investicemi do vysokých škol,“ vysvětluje předseda Asociace děkanů pedagogických fakult a děkan Pedagogické fakulty OU Daniel Jandačka a dodává, že je v zájmu všech, aby vysoké školy neměly ekonomické problémy, ale aby se naopak harmonicky rozvíjely v souladu s mezinárodními trendy.

„Zcela rozumím nespokojenosti jednotlivých součástí univerzity s výší jejich rozpočtu. Řešení této situace však neleží primárně uvnitř univerzity, kde přidání jedné součásti bohužel znamená ubrání jiné,“ vysvětluje rektor Petr Kopecký s tím, že ihned po získání svého rektorského mandátu se začal věnovat jednáním souvisejícím se zvýšením příspěvku na vzdělávání ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Rektor zároveň apeluje na Vládu České republiky, aby se situací intenzivně zabývala a nastavila systémová opatření napravující směřování finančních prostředků do veřejného vysokého školství.

„Výbor Základní odborové organizace Ostravské univerzity jednoznačně podporuje aktivity spojené s podporou řešení situace podfinancování vysokých škol. Nelze dlouhodobě akceptovat propastné zvětšování rozdílů nejen mezi financováním vysokých škol a regionálním školstvím, ale také jinými sektory, a z důvodu této situace odchod kvalitních zaměstnanců. Na základě usnesení Vysokoškolského odborového svazu, jejímž členem jsme, podporujeme vyhlášení stávkové pohotovosti na den 28. března 2023 na podporu požadavků společenskovědních oborů vysokých škol a celkového navýšení rozpočtu vysokých škol ve spojení se systémovou změnou financování vysokých škol,“ sděluje předsedkyně Základní organizace Vysokoškolského odborového svazu na OU Ilona Plevová.

Podfinancování veřejného vysokého školství má vliv na akademiky, studenty i celou společnost

Mzdy na pedagogických fakultách jsou podle děkana Pedagogické fakulty OU a předsedy Asociace děkanů pedagogických fakult Daniela Jandačky ve srovnání s regionálním školstvím extrémně nízké. „Příčinou je dlouholetá stagnace rozpočtu veřejných vysokých škol ve vztahu k celkovému rozpočtu MŠMT, což je důsledkem neschopnosti ocenit hodnotu univerzit pro harmonický rozvoj celé naší společnosti. Bez investic do veřejného vysokého školství nemůže být naše země úspěšná. I když jsou univerzity terčem často neoprávněné kritiky, jsou to právě ony, které posunují naši zemi kupředu,“ vysvětluje Jandačka.

Problémem jsou také rozevírající se „platové nůžky“ v neprospěch pracovníků filozofických či pedagogických fakult. „Současný systém vychází z předpokladu, že humanitním a společenským oborům k práci postačí tužka a papír, to už ale zdaleka není pravda. Technologie výrazně pokročily a už i humanitní vědci ke své práci využívají laboratoře a technologicky náročné přístroje. Typicky například archeologie, psychologie, ale i jazyky využívající například přenosové tlumočnické zařízení a podobně,“ upozorňuje děkan Filozofické fakulty OU a předseda Asociace děkanů filozofických fakult Robert Antonín.

Filozofická fakulta OU rovněž vyjadřuje svou podporu protestní akci Hodina pravdy, kterou na Den učitelů, tedy 28. března, organizují pedagogové a studující humanitních a společenských oborů napříč Českou republikou. Cílem protestní akce je podpora vyššího financování veřejných vysokých škol, zlepšení podmínek vysokoškolských pedagogů či nápravy nepoměru mezi jednotlivými obory při rozdělování finančních prostředků na mzdy.

Akademici odcházejí kvůli nízkým platům z vysokých škol

Nedostatečné finanční ohodnocení je častým důvodem, proč kvalitní vědci a vyučující opouštějí vysoké školy a hledají zaměstnání v perspektivnějších oblastech. A to i přesto, že je náplň práce baví a uvědomují si její přínosnost. „Krize, kterými si v posledních letech jako společnost procházíme, ukázaly potřebnost inovativních a chytrých řešení. Vytvářejme na univerzitách podmínky, aby mladá generace s využitím současného vědění uměla tyto výzvy řešit. Současná situace perspektivní odborníky od práce na vysokých školách spíše odrazuje,“ myslí si děkanka Fakulty sociálních studií OU Alice Gojová.

To potvrzují také zástupci dalších fakult. „Lékařské fakulty mají zájem, aby jejich studenty vyučovali špičkoví odborníci z praxe. V jejich odměňování však musí reflektovat mzdy ve zdravotnickém sektoru, které jsou vyšší. Navíc je kvalitní praktická výuka budoucích lékařů, sester a dalších zdravotníků co nejvíce individualizovaná, a to přináší zvýšené personální nároky na počet vyučujících oproti hromadné výuce velkých skupin,“ uvádí děkan Lékařské fakulty OU Rastislav Maďar.

„Podfinancování veřejných vysokých škol vnímám jako výraznou překážku pro zvyšování kvality výuky, vědecké činnosti a koneckonců i pro řízení samotných univerzit, jelikož nedokážeme přitáhnout z pracovního trhu a soukromé sféry zkušené odborníky. Jedním z cílů českého vysokého školství je navíc zvýšení mezinárodní prestiže našich univerzit, které jde ruku v ruce s angažováním zahraničních kapacit,“ vysvětluje děkanka Přírodovědecké fakulty OU Zuzana Václavíková s tím, že i v tomto případě naráží univerzita na rozpočtové mantinely, jelikož není možné odborníky odpovídajícím a dlouhodobě udržitelným způsobem zaplatit.

„Rovněž na Fakultě umění rezonuje problém s podfinancováním mezd, a to primárně z důvodu ekonomické náročnosti vyučování hudebních oborů. V současnosti tak dochází k absurditám, kdy kolegové a kolegyně, kteří jsou pro další rozvoj fakulty nezbytní a obtížně nahraditelní, jsou ohodnoceni natolik nedostatečně, že jsou v řadě případů nuceni pracovat u dalších zaměstnavatelů, aby mohli uspokojit potřeby své a svých rodin,“ popisuje situaci děkan Fakulty umění OU Michal Kalhous.

Zveřejněno / aktualizováno: 23. 03. 2023