Nové budovy Ostravské univerzity: Klastr umění a designu a zázemí pro sport, zdraví a technologie
Dvě nové budovy architektů Kuby a Mrvy by měly stát v centru města na Černé louce. Sloužit budou nejen studentům, ale také veřejnosti.
Ostravská univerzita plánuje v centru Ostravy na Černé louce u řeky Ostravice vystavět nový multifunkční areál, který bude sloužit studentům i široké veřejnosti. Jednou z nových budov bude moderní zázemí pro sport, zdraví a technologie, druhou je Klastr umění a designu Fakulty umění Ostravské univerzity. Mohlo by tak dojít k oživení dlouhodobě neutěšeného prostoru, který přiléhá k historickému centru města a je v kontrastu s ním doslova trnem v oku. To potvrdili i obyvatelé Ostravy, kteří v pocitové mapě realizované v rámci projektu FajnOVA právě toto místo označovali za místo, které by rádi viděli živé a funkční.
Pozemky univerzita získala darem od Statutárního města Ostravy. Jde o necelé 4 hektary v prostorách za Divadlem Antonína Dvořáka v centru města. V těchto prostorách se v současnosti nachází Miniuni (svět miniatur světových památek) a také tramvajová smyčka. To podle primátora města Ostravy Tomáše Macury není problém, neboť v obou případech město dlouhodobě připravovalo jejich přesun.
„Podporu prvotřídního vzdělání, která je jednou z priorit města v rámci strategického plánu FajnOVA, nepovažujeme jenom za marketingový slogan, ale myslíme ji vážně. Nechceme přitom být jenom centrem technického vzdělání. Tak, jako Ostrava před léty významně napomohla vzniku Lékařské fakulty, stojíme nyní na začátku dalšího klíčového rozvojového projektu Ostravské univerzity, který bude realizován s významnou podporou města. Vhodnou lokalitu pro umístění dvou nových univerzitních budov jsme dlouho společně hledali, až jsme ji našli v prostoru mezi Divadlem Antonína Dvořáka a řekou. Zatímco dnes se jedná o nevzhlednou lokalitu prakticky v samotném centru města, představovaným projektem se nabízí příležitost ji smysluplně využít tak, aby v ní vyrostla nová moderní architektura a vznikl nový život. Podstatné přitom je i to, že obě budovy nebudou složit výlučně jen univerzitě, ale budou zapojeny do veřejného života města. Dar městských pozemků v hodnotě cca 42 mil. Kč Ostravské univerzitě proto považujeme za smysluplnou investici, která přispěje k rozvoji města a celého regionu,“ řekl ostravský primátor Tomáš Macura, který na tiskové konferenci konané 17. dubna 2018 také zdůraznil, že právě studentský život považuje významný městotvorný faktor.
Stavbu dvou budov chce Ostravská univerzita financovat z prostředků Evropské unie, ze kterých by mohla získat téměř 900 milionů korun. Projekt musí na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podat do konce června. „Evropské finance jsou jediná možnost financování tohoto projektu v horizontu následujících deseti let, proto jsme museli jednat velmi rychle. Navíc jde o finance s pouze pětiprocentní spoluúčastí, což je pro univerzitu velmi výhodné,“ uvádí rektor Ostravské univerzity Jan Lata a doplňuje, že v tomto ohledu patří velké poděkování vedení Statutárního města Ostravy, které darováním pozemku celý projekt umožnilo: „Spolupráce města a naší univerzity je výjimečná v rámci celé České republiky a my si toho velmi vážíme.“
Právě z důvodu časového tlaku se univerzita rozhodla nevyhlašovat architektonickou soutěž. „Velmi jsme si přáli na projekt uspořádat architektonickou soutěž, v případě veřejného prostoru je tento způsob rozhodování na místě. Avšak pro vypsání kvalitní architektonické soutěže je potřeba znát předem všechny relevantní vstupy, které my jsme k dispozici neměli. Přesné území i výši dotace jsme znali teprve koncem minulého roku a v červnu tohoto roku musí být podán hotový projekt s platným územním rozhodnutím, což je včetně všech souvisejících činností zcela nereálný čas pro architektonickou soutěž,“ vysvětluje kancléřka Ostravské univerzity Monika Šumberová.
V případě návrhu sportoviště Ostravská univerzita oslovila katedru architektury své partnerské univerzity VŠB – Technické univerzity Ostrava, kde navázala spolupráci se studentem Kubou, jehož otcem je Roman Kuba z architektonického ateliéru Simona. Na úpravu vnějšího vzhledu pro Klastr umění a designu Fakulty umění univerzita oslovila architekta Kamila Mrvu, který je rovněž významně spjat s místním regionem, zejména s Beskydami (jeho úspěšným projektem z poslední doby je například výstupní stanice lanovky na Pustevnách).
„Ostravská univerzita vždy fungovala v synergii se svým regionem, proto jsme se i v tomto případě rozhodli spolupracovat s architekty s mezinárodním věhlasem, ale působícími v našem kraji,“ říká rektor univerzity Jan Lata.
Oba projekty podporuje a jako významné vnímá nejen Statutární město Ostrava, ale také vedení Moravskoslezského kraje. Kraj poskytl Ostravské univerzitě dotaci na přípravu stavební dokumentace. „Zařadili jsme podporu zázemí pro sport, zdraví a technologie Ostravské univerzity mezi strategické projekty kraje zaměřené na podporu sportu v regionu,“ upřesňuje Stanislav Folwarczny, náměstek hejtmana pro školství a sport.
Projekty budou podány do Operačního programu Věda, výzkum, vzdělání, do výzvy RESTART určené na rozvoj strukturálně postižených regionů, a to v průběhu června, rozhodnutí o přidělení dotace bude známo do konce roku 2018.
Nyní univerzita oba projekty ve spolupráci s architekty vylaďuje do jejich finální podoby, aby stihla podat žádost o dotaci. Pokud se podaří ji získat, začátkem roku 2019 bude univerzita hledat dodavatele stavby a v létě pak začne stavět. Pokud ne, pozemky se vrátí zpět městu.
Zázemí pro sport, zdraví a technologie
Na přípravě rozsáhlého sportoviště se podílí pracovníci Katedry studií lidského pohybu (KSLP) Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, která by zde měla mít své nové sídlo. KSLP spolupracuje s odborníky z celého světa, kteří se podílí jak na přípravě nového zázemí, tak i na excelentním výzkumném projektu Zdravé stárnutí v průmyslovém regionu, který se zabývá vlivem pravidelné pohybové aktivity ve znečistěném prostředí na populaci (na projektu spolupracuje např. s Akademií věd či s Lékařskou fakultou Ostravské univerzity).
„Jsme jediná veřejná vysoká škola, která nemá vlastní zázemí pro pohybové aktivity. Přitom naše katedra patří v oblasti lidského pohybu mezi českou výzkumnou špičku a jako jedna z pouze 4 univerzit v ČR nabízí studium lidského pohybu i na doktorské úrovni,“ vysvětluje docent Daniel Jandačka, vedoucí KSLP, a dodává: „Navíc v našem regionu je o dva roky nižší věk dožití oproti celorepublikovému průměru. To je hlavní důvod, proč považujeme nejen sportoviště, ale zejména zázemí pro vědu a výzkum v oblasti zdraví, za velmi důležité.“
Podle něj moderní zázemí pro sport také naláká více nadějných sportovců, kteří mohou v budoucnu regionu dělat dobré jméno ve světě, a pomůže také snížit odliv mladých lidí z kraje. Areál je totiž přímo designovaný tak, aby zde bylo možné pořádat nejen sportovní, ale i kulturní akce, například koncerty. Součástí architektonického návrhu je například mohutné schodiště i travnatá plocha na střeše, které budou permanentně přístupné veřejnosti.
Vnitřní prostory nabídnou aerobní, gymnastické i fitness sály, halu pro míčové sporty, běžeckou dráhu i lezeckou a boulderovou stěnu. Ve venkovních prostorách u budovy vznikne work-outová zóna, hřiště na míčové sporty i atletická dráha. Součástí je i zázemí pro vědce v podobě například spánkové, biomechanické a fyziologické laboratoře, laboratoře s magnetickou rezonancí a sonografem nebo laboratoř pro analýzu funkčního stavu organismu. V neposlední řadě zde budou posluchárny pro studenty a zázemí Katedry studií lidského pohybu.
„Vnitřní sportoviště jsou napojeny na nejmodernější IT techniku, díky čemuž získáme velmi cenná data, která nám pomohou posunout výzkum v oblasti lidského pohybu a zdraví či zvyšování sportovní výkonnosti o kus dopředu v mezinárodním měřítku,“ vysvětluje Jandačka. „Díky tomu mohou vzniknout unikátní studijní programy, jako je Trenérství a sportovní výkonnost nebo Behaviorální zdraví s využitím technologií, které odrážejí potřeby trhu. Absolventi budou umět pracovat s fyziologickými funkcemi nebo zatížením organismu prostřednictvím mobilních technologií. Zázemí nám pomůže také v našem výzkumu v oblasti příčin zranění loketního kloubu, které často předčasně ukončuje kariéru sportovců, nebo vlivu omezeného příjmu cukrů na sportovní výkon,“ jmenuje některé z možností.
Zásadní ale je, že všechno, co zde vznikne, bude plně využitelné i pro veřejnost. Lidé si mohou třeba jen zaběhat na profesionálním povrchu, ale mohou se také stát součástí výzkumu, což může být zajímavé a přínosné pro každého, komu na jeho zdraví záleží.
Klastr umění a designu
Nová budova pro Klastr umění a designu Fakulty umění Ostravské univerzity poskytne v první etapě zázemí pro hudební sekci a sekci designu fakulty, které jsou v současnosti v naprosto nevyhovujících prostorách. Pro umělecké disciplíny v nich chybí to podstatné: prostory pro kreativní výuku, tedy místo, kde studenti mohou realizovat umělecké projekty v profesionálním režimu.
V rámci výstavby tak vznikne zázemí pro Centrum digitálních technologií a design, multimediální učebna, čtyři desítky specializovaných cvičeben a učeben, zázemí pro Operní studio, hudební sál, zázemí pro zvukovou režii a postprodukci a specializovaná laboratoř a výukový ateliér pro muzikoterapii. Zároveň ale bude součástí budovy DesignLab v podobě cvičeného prostoru pro výstavy, který zároveň slibuje mezinárodní výstavní činnost, a MusicLab v podobě cvičeného prostoru pro komorní hudbu, který rovněž přinese mezinárodní program.
Unikátní propojení mezi performativním a vizuálním uměním v rámci jedné budovy podle vedení Fakulty umění přitáhne do Ostravy nejen nadané tuzemské a zahraniční studenty, ale také umožní import špičkového know-how prostřednictvím uznávaných zahraničních hudebníků a designérů jako hostujících profesorů fakulty.
„Důležitým posláním každé univerzity je i její třetí role, vztah k veřejnosti, a Fakulta umění to má ve svých nejen performativních oborech přímo v popisu práce. Touto budovou zde vzniká profesionální platforma nejen ve vztahu k trhu práce, ale také k otevřeným laboratorním podmínkám, kdy studenti budou mít možnost pracovat na profesionální úrovni a veřejnost se s tím bude moci seznámit. Umělecké obory potřebují profesionální zázemí, ačkoli to často bývá zpochybňováno, neboť umění není pokornou sestrou veřejnosti. Naopak bývá velmi kritické a pojmenovává problematická témata ve společnosti,“ uvedl na tiskové konferenci děkan Fakulty umění Ostravské univerzity doc. František Kowolowski.
Zveřejněno / aktualizováno: 09. 01. 2020