Projekty a granty
Databáze všech projektů a grantů od roku 2010
| Standardizace postupů přípravy, bioprofilování a hodnocení kvality NK buněk pro potenciální využití v alogenní buněčné terapii | |
|---|---|
| Id projektu | SGS03/LF/2024 |
| Hlavní řešitel | Mgr. Klára Baďurová |
| Období | 1/2024 - 12/2024 |
| Poskytovatel | Specifický VŠ výzkum |
| Stav | řešený |
| Anotace | Alogenní buněčná terapie představuje naději pro onkologické pacienty, u kterých jiný typ léčby selhává. Současná léčba se nejvíce zaměřuje na modifikované T lymfocyty pomocí chimérického antigenního receptoru, tzv. CAR-T (chimeric antigen receptor). Ta však může být asociována s vedlejšími účinky (reakce štěpu proti hostiteli, syndrom uvolnění cytokinů, syndrom neurotoxicity) (Celichowski et al., 2023). Alternativou jsou NK buňky (z angl. Natural Killers), ze kterých lze vytvořit "off-the-shelf" produkt. NK buňky rozeznávají nádorové buňky na základě snížené exprese MHC I a reagují na stresem indukované proteiny exprimované na jejich povrchu. Využití NK buněk či CAR-NK buněk proto představuje potenciální alternativu ke CAR-T (Wolf et al., 2023). V klinických studiích jsou využívány dárcovské NK buňky, modifikované CAR-NK buňky a dokonce buněčná linie NK92 (Meazza et al., 2023; Williams et al., 2017). Úspěšnost alogenní terapie NK buněk je determinována více faktory, zejm. efektorovou funkcí NK buněk, jejich funkční persistencí v organismu či vlivem probíhajících imunosupresivních procesů (Berrien-Elliott et al., 2023). Mezi nevýhody NK buněk patří kratší perzistence v organismu, snížená efektorová funkce po kryoprezervaci a také rozdílná protinádorová aktivita NK buněk získaných od různých dárců (Barnes et al., 2021). Tyto parametry mohou být následně vylepšeny pomocí genetických modifikací (CAR-NK buňky) či jiných přístupů (např. stimulace interleukiny). Cílem tohoto projektu je na základě současných trendů sestavit komplexní postup pro přípravu a elementární hodnocení kvality NK buněk z periferní krve dárců. Budeme monitorovat a vyhodnocovat rozdíly nejen u NK buněk od různých dárců, ale také mezi dárci a buněčnou linií NK92 a na základě získaných znalostí optimalizovat protokoly. Zavedení standardní metodiky je zároveň klíčové pro možné budoucí genetické modifikace terapeutických NK buněk a hodnocení jejich kvality. |
