| Anotace | Projekt si klade za cíl zkoumat základní struktury šikany a kyberšikany a rozdíly v tradičním a kybernetickém chování mezi pohlavími, ročníky a studovanými obory na SOU v České republice.
V souvislosti s analýzou výsledků PISA 2015 (OECD, 2017) byly poprvé představeny indikátory hodnotící tzv. well-being žáků. Systémová podpora well-beingu ve školství je i jednou z priorit Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (MŠMT, 2020). Šetření (OECD, 2017) potvrdilo přítomnost šikany i kyberšikany, kdy právě prevalence šikany a kyberšikany ve škole (v průměru je šikana v každé třídě) narušuje well-being žáků, má souvislost také s horšími školními výsledky (Borualogo, Casas, 2021) a se sníženým pocitem well-beingu, který se může projevit emocionálními, fyzickými a behaviorálními negativními dopady v pozdějším věku (Varela, Sanchéz, Gonzáles et al., 2021).
Přesto, že existuje mnoho studií zkoumajících výskyt šikany a kyberšikany na základních (např. Kim, Lee, Hong at al., 2022 aj.) či středních školách (Hamel, Swab, Wahl, 2021 aj.), jen málo z nich se zaměřují na střední odborná učiliště. V ČR zajišťuji SOU vzdělávání a přípravu zejména na dělnická povolání. SOU poskytují také odborné vzdělávání pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) (NÚV, 2022). U žáků s SVP je větší pravděpodobnost, že se ve škole setkají s viktimizací (Touloupis, Athanasiades, 2022; Sentenac et al., 2011) a existují studie, které naznačují, že tito žáci se také častěji zapojí do šikany (Rose et al., 2010 aj).
Výsledky šetření by mohly přispět k dosycení dat v této dosud nepříliš probádané oblasti českého školství a s tím spojené, na cílovou skupinu zaměřené preventivní působení, následné intervence a podporu well-beingu. |
