| Anotace | Pohybová aktivita, sedavé chování a spánek patří mezi hlavní se zdravím související chování, která utvářejí 24hodinový denní cyklus člověka. Dostatek pohybové aktivity, malá míra sedavosti a kvalitní spánek mají zásadní vliv na fyzické a mentální zdraví a kvalitu života (Ross et al., 2020; WHO, 2020). Tato chování se navíc vzájemně ovlivňují a spolupodílejí na celkovém výstupu pro lidské zdraví. Délka, kvalita, ale i variabilita spánku souvisí s kognitivním i kardiometabolickým zdravím u dětí i dospělých (Mattriciani et al., 2019; Watson et al., 2015). Nedostatek spánku může mít zásadní dopady i na širší společnost z důvodu snížení produktivity (Rajaratnam & Arendt, 2001). Ve vztahu k pohybové aktivitě bylo zjištěno, že vyšší míra pohybové aktivity souvisí s lepším spánkem (Kredlow et al., 2015). Existuje však velké procento dospělých, kteří nesplňují minimální doporučení pro pohybovou aktivitu (WHO, 2018). Ačkoliv se jedná o samostatné chování, s pohybovou aktivitou souvisí také sedavé chování, jehož míra je ve vyspělých zemích vysoká (Panahi & Tremblay, 2018). Nadměrné sedavé chování může být přítomno i u jedinců, kteří splňují doporučení k pohybové aktivitě (např. aktivní běžci), a i v tomto případě může znamenat zdravotní riziko (Ekelund et al., 2019). Proto je třeba vedle pohybové aktivity věnovat pozornost i celkové míře sedavosti. Statistiky ohledně míry pohybové aktivity, sedavosti a spánku v populaci se liší podle toho, zda je k jejímu měření využito objektivních (senzory) či subjektivních (sebehodnotící dotazníky) metod (Evenson et al., 2015; Troiano et al., 2008; Reilly et al., 2008; Rowe et al., 2008), což dále komplikuje formulaci doporučení pro populaci (Troiano et al., 2020) i jednotlivce. Je důležité posoudit specifika objektivního a subjektivního měření se zdravím souvisejících chování a zkoumat vzájemné souvislosti těchto chování, což následně umožní tvorbu efektivnějších doporučení a lepší zhodnocení evidence napříč věkovým spektrem. |
