Projekty a granty
Databáze všech projektů a grantů od roku 2010
| Psycho-sociální podněty spojené s adherencí ke změně pohybových a stravovacích návyků- 2 roky po intervenčním zásahu. | |
|---|---|
| Id projektu | SGS17/PdF-MF/2023 |
| Hlavní řešitel | Mgr. Dominik Šindler |
| Období | 1/2023 - 12/2023 |
| Poskytovatel | Specifický VŠ výzkum |
| Stav | ukončený |
| Anotace | Ze zvyšující se incidence civilizačních onemocnění umocněnou pandemickou situací COVID-19, se v posledních desetiletích stává celosvětový problém. Odborná literatura poskytuje dostatek vědecky ověřených informací o přístupech, které můžeme v rámci prevence proti rozvoji civilizačních onemocnění aplikovat. Mezi základní a prvotní strategie v této oblasti patří úprava stravovacích návyků a dostatečná pohybová aktivita (Lichtenstein et al., 2006; Yumuk et al., 2015). Záměrná pohybová či dietní intervence má téměř ve všech případech okamžitý efekt na snížení rizika rozvoje civilizačních onemocnění (Muscogiuri et al., 2021; Pedersen & Saltin, 2015). Nicméně, často se dosažené pozitivní výsledky vrací za relativně krátkou dobu na původní úroveň a v některých případech mohou být zhoršeny. Tento problém nastává po ukončení intenzivní pohybové a/nebo dietní intervence, což ve většině případů vede k návratu probandů k jejich předešlým návykům. Z jakého důvodu se lidé i přes pozitivní dopad intervencí vrací zpět ke svým předchozím návykům? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá a vyžaduje komplexní vhled od problematiky. Jedna z možností, jak odpovědět na tuto otázku, může být zařazení ?follow-up? monitoringu po ukončení intervence. Tento monitoring retrospektivně zmapuje období, ve kterém probandi nemuseli dodržovat žádná intervenční pravidla a kdy se většina vrací ke svým předešlým návykům, nám může poskytnout poznatky o tom, z jakého důvodu má změna návyků někdy velmi krátkou udržitelnost (Nordmo et al., 2020).Naopak nám může také přinést poznatky o podnětech, které podpořily jedince v udržení těchto zdraví prospěšných návyků. Další možností může být snaha o co nejdetailnější analýzu probanda, a to z pohledu antropometrického, fyziologického a také psychosociálního (Rodgers & Collins, 2020). Zejména psychosociální podněty jakéhokoli typu, působící na člověka v tomto období, mohou hrát klíčovou roli v úspěchu/neúspěchu a udržitelnosti/neudržitelnosti dosažených změn. |
