Projekty a granty
Databáze všech projektů a grantů od roku 2010
| Porovnání vlivu techniky odběru mammární tepny na prokrvení sterna pomocí bezkontaktní dynamické termografie | |
|---|---|
| Id projektu | SGS25/LF/2023 |
| Hlavní řešitel | MUDr. Jiří Sieja |
| Období | 1/2023 - 12/2023 |
| Poskytovatel | Specifický VŠ výzkum |
| Stav | ukončený |
| Anotace | A. thoracica interna (a. mammaria interna, mammární tepna, IMA) je nejčastěji používaným cévním štěpem pro chirurgickou revaskularizaci myokardu. Je prokázána její superiorita vůči jiným tepenným a žilním graftům a také vůči endovaskulární koronární intervenci (PCI) v dlouhodobé průchodnosti a dlouhodobé mortalitě pacientů po revaskularizaci myokardu pro ICHS. Jsou prováděny dvě rozdílné techniky jejího odběru. Jednodušší a častější způsob s odběrem doprovodných žil, fascie a svalu - tzv. "pedikl" a obtížnější, časově náročnější a méně užívaný způsob tzv. "skeletizační" technika - odběr samotné tepny bez poškození okolních tkání. Technika odběru ovlivňuje délku získaného cévního štěpu, jeho krevní průtok a dlouhodobou průchodnost. Těmito se zabývá řada prací, favorizujících spíše skeletizační techniku. Stupeň poškození cévního zásobení sterna a následné podmínky hojení sternotomie rovněž favorizují skeletizační odběr. (menší pooperační bolest, menší region dysestezie, méně sternálních ranných infekcí) Na druhé straně stojí vyšší časová náročnost, chirurgická obtížnost a delší learning-curve pro chirurgy. Proto dle platného doporučeného postupu pro léčbu ICHS je zatím skeletizace doporučena jen v případě odběru obou mammárních tepen a/nebo u diabetiků. Cílem práce je změřit rozdíl v prokrvení stera po odběru levé mammární tepny jednou či druhou technikou a přispět k doporučení, zda zavedení skeletizace IMA do denní rutiny chirurgie ICHS znamená profit pro všechny pacienty - nejen diabetiky a pacienty s odběrem obou mammáních tepen, nebo zda vede jen k vyšší technické a časové náročnosti operací. |
