| Anotace | Peripartální duševní zdraví je nedílnou součástí celkového zdraví rodičky, které významným způsobem ovlivňuje nejen ji, ale i její okolí a může ovlivnit také její vztah k dítěti. Ať už jde o období těhotenství, porodu nebo poporodní období, panuje v současném vědeckém světě názor, že je potřeba věnovat mu pozornost. Odborníci z praxe se pak shodují, že je velmi důležitá psychoprofylaxe v průběhu peripartálního období.
Ačkoliv se předpokládá, že duševní zdraví ovlivňuje vztah mezi matkou a dítětem, tento vliv nebyl dosud dostatečně prozkoumán. V současné době na toto téma probíhají zejména zahraniční studie, které se snaží problematiku mapovat z různých úhlů pohledu a v různých časových horizontech, v průběhu celého peripartálního období. Z dostupných výsledků zahraničních studií vyplývá, že projevy psychické alterace (stres, deprese a úzkost) v období třetího trimestru a v krátké době po porodu mohou ovlivňovat vztah matky a jejího dítěte i několik měsíců po porodu (Rossen a kol., 2016, s. 620; Hakanen a kol., 2019, s. 88, Davies a kol., 2021, s. 1323). Dále bylo zjištěno, že utváření vztahu mezi matkou a dítětem v průběhu těhotenství významně ovlivňuje nejen jejich vztah po porodu, ale také psychickou pohodu dítěte (Zdolska-Wawrzkiewicz a kol., 2020, s. 7-8; Smorti a kol., 2020, s. 1-3). Čeští autoři (Velemínský, M. Jr. a kol., 2018, s. 85) prokázali vliv tvorby prenatálního pouta na duševní zdraví matek a také na kvalitu mateřského připoutání po porodu.
|
