Projekty a granty
Databáze všech projektů a grantů od roku 2010
| Molekulární charakterizace nově identifikovaných proteinových markerů ve zbytkové chorobě monohočetného myelomu rezistentní k protinádorové terapii | |
|---|---|
| Id projektu | SGS03/PřF/2019-2020 |
| Hlavní řešitel | doc. RNDr. Michal Šimíček, PhD. |
| Období | 1/2019 - 12/2020 |
| Poskytovatel | Specifický VŠ výzkum |
| Stav | ukončený |
| Anotace | Mnohočetný myelom (MM) představuje druhé nejčastější nádorové onemocnění buněk imunitního systému postihující osoby staršího věku. Toto onemocnění je způsobeno nádorovou transformací plasmatických buněk v kostní dřeni a jejich následnou proliferací a aberantní tvorbě monoklonálního proteinu (tzv. paraproteinu). Důsledkem je především závažné poškození kostí maligními buňkami a narušení funkce důležitých orgánů a imunodeficience způsobené hromaděním paraproteinu. Hlavní výzvou v léčbě MM je genetická heterogenita maligních buněk a rezistence některých klonů k současné nádorové terapii, které po léčbě přežívají ve stadiu minimální reziduální choroby (MRD) a následně vyvolávají relaps. Pro kompletní eliminaci těchto zbytkových klonů je zcela zásadní určit, které proteiny a molekulární mechanismy způsobují rezistenci a na ně pak zacílit další léčbu. Pracoviště Blood Cancer Research Group při Klinice Hematoonkologie ve FNO pod vedením prof. Romana Hájka se již řadu let velmi úspěšně věnuje výzkumu MM. V posledních dvou letech probíhá unikátní rozsáhlá studie zaměřená na odhalení patogenních mutací u zbytkových klonů MM ve stadiu MRD izolovaných z kostní dřeně pomocí celoexomového sekvencování nové generace (NGS) a následné bioinformatické analýzy. Výsledkem studie je mutační profil aberantních klonů a identifikace několika nových kandidátních proteinových markerů, které mohou hrát zásadní úlohu v rezistenci k terapii. Cílem předkládaného projektového záměru je využít dosavadní výsledky a zaměřit se na funkční charakterizaci kandidátních proteinů s využitím nástrojů molekulární a buněčné biologie a biochemie. Výsledkem bude porozumění funkčnímu významu genetických změn na úrovni buňky a identifikace nových terapeutických cílů. |
