Projekty a granty
Databáze všech projektů a grantů od roku 2010
| Geopolitika Arktidy v kontextu s novodobým vývojem arktického regionu | |
|---|---|
| Id projektu | SGS15/PřF/2019 |
| Hlavní řešitel | Mgr. Adam Kočí, Ph.D. |
| Období | 1/2019 - 12/2019 |
| Poskytovatel | Specifický VŠ výzkum |
| Stav | ukončený |
| Anotace | Po velkou část svých dějin představovala Arktida pouze zamrzlou pustinu a světové dění se drželo daleko od jejich hranic. Oblast nabyla globálního významu až v éře studené války, kdy se stala Arktida nejkratší spojnicí pro balistické střely dvou nesmiřitelných rivalů, Spojených států Amerických a Sovětského svazu. Dnes je stále více zřejmé, že od geopolitického a geoekonomického dění není izolován ani tento odlehlý region. Globální klimatické změny, objevené zásoby nerostných surovin či nové námořní trasy odkrývají dříve nepoznaný Arktidy. Arktický politický režim je vymezen souborem mezinárodních smluv, z nichž nejvýznamněji je Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS). Dle této smlouvy si pobřežní arktické státy nárokují území Severního ledového oceánu, jež jsou za hranicemi jejich národní jurisdikce. Otázkou prestiže je pak vlastnictví samotného severního pólu. V roce 2007 umístila ruská miniponorka na jeho oceánské dno titanovou národní vlajku. Akce vzbudila silný mezinárodní ohlas. Následně svůj postoj vůči Arktidě vyjádřila řada zemí prostřednictvím vlastních arktických strategií. Hlavní aktéři cirkumpolárního politického dění jsou státy sdružující se v Arktické radě (Arctic Council): Rusko, Norsko, Finsko, Švédsko, Island, Dánsko, USA a Kanada. Vůči regionu se ovšem vymezují i další státy a organizace (např. Čína, Jižní Korea, Velká Británie, EU). Je stále naléhavější, aby se k nim připojilo i Česko, které trpí nedostatkem odborného zájmu o dění za severním polárním kruhem. Navrhovaný výzkumný projekt se soustřeďuje na analýzu a explanaci novodobého dění v regionu a predikuje jeho geopolititický, geoekonomický, kulturní a environmentální význam pro následující desetiletí. |
