| Anotace | Fyzická aktivita a zdravý životní styl mají zásadní vliv na délku a kvalitu života (Arem et al., 2015; Moore et al., 2012). Dostatečná míra pohybu souvisí i přímo s psychickým zdravím: pozitivně ovlivňuje náladu (Reed & Buck, 2009) a redukuje míru a dopady stresu (Gerber & Puhse, 2009). I přes snahu vést širokou populaci ke zvýšení fyzické aktivity existuje stále velké procento osob, které nesplňují doporučení pro míru fyzické aktivity (WHO, 2018).
V rámci výzkumu je věnována velká pozornost faktorům, které predikují zahájení a míru pohybové aktivity (Bauman et al., 2012; Choi et al., 2017), stejně jako intervencím pro zvýšení pohybové aktivity (Howlett, Trivedi, Troop, & Chater, 2018; King, Rejeski, & Buchner, 1998). Méně pozornosti je věnováno tomu, proč lidé u pohybové aktivity setrvávají nebo proč od sportu upouštějí (Fraser-Thomas et al., 2008; Sazzazin, 2002). Oblast, která je však doposud téměř neprobádaná jsou faktory související s fluktuací míry pohybové aktivity. Detailní zkoumání každodenních individuálních trendů v pohybové aktivitě je novou záležitostí několika posledních let, mimo jiné díky rozvoji technologií jako jsou smartphony a fitness náramky. Četná objektivní data o míře fyzické aktivity z těchto zařízení je možné dále kombinovat s intenzivními daty o chování, akutním psychickém stavu či obecně vnímání (tzv. ecological momentary assessment, EMA) poskytujícími náhled do dynamiky lidského chování (tj. pohybové aktivity) a jeho determinantů.
Vzhledem k zásadním dopadům fyzické aktivity a její stabilní míry na zdraví a kvalitu života je důležité se věnovat determinantům nestability v pohybové aktivitě, včetně zranění jako specifického druhu nestability. V současné chvíli není jasné, jaké psychologické faktory tyto výpadky ovlivňují ani jaký je vliv stabilních individuálních rozdílů (př. vědomí vlastní účinnosti, identita ve vztahu k cvičení, seberegulace) versus dynamických faktorů (př. aktuální nálada, stres, únava) a jejich vzájemné působení. |
